Hamburské trio YACOEPSAE je další zahraniční akvizicí na značce Obscene Productions. Je sympatické, že se pod křídly tohoto českého vydavatelství objevují kvalitní cizokrajné spolky. Novinkové album těchto zběsilců pojmenované „Tanz. Grosny. Tanz...“ v sobě totiž nese všechny atributy výborné extrémní nahrávky.

Je sice pravdou, že takhle intenzivních a nekompromisních hudebních výplachů už jsme slyšeli a ještě i budeme slyšet více než dost, ale když kapela do svého snažení přidá odpovídající dávku vlastního rukopisu a především když výsledný produkt nakopává zadnici, není nikdy co řešit. To je i případ tohoto zničujícího kotoučku, který se do vás okamžitě zakousne a vy si připadáte, jako byste omylem vlezli na cizí pozemek hlídaný ostrým rotvajlerem. Žádné vstupní intro ani podobné srandičky, místo toho nic netušící posluchač ihned po prvním zasunutí disku do přehrávače dostává těžký direkt na tvář, ze kterého se bude zvedat jen velice těžko. Oni mu totiž tihle vykutálení pánové k tomu ani moc prostoru nedají. To nasazení, se kterým hrnou jednu sypačku za druhou by jim mohl závidět i leckterý ostřílený žánrový matador. Pětadvacet rychlých vypalovaček v sobě skrývá symbiózu několika extrémních hudebních žánrů. Kořeny YACOEPSAE leží někde v divokém crustu, ale jak už je v poslední době na této scéně zvykem, ani Němci se nebrání tu grindovým, tu hardcorovým či punkovým vlivům. Že to pak tuto počertech rychlou jízdu činí posluchačsky ještě zajímavější, díky čemuž je výsledný posluchačský prožitek intenzivnější, je pak už asi zbytečné zdůrazňovat. Třešničku na tomto chutném anihilačním dortu pak tvoří velice solidní instrumentace (pochválit lze především přesné a rychlé ruce bubeníkovy) a velmi dobrý zvukový kabátek, který jen podtrhuje fakt, že YACOEPSAE nejsou žádní břídilové tvořící nějaký bezmyšlenkovitý hudební brajgl. Navíc soudě dle důkazů ukrytých v drážkách recenzovaného CD jsou ve výborné formě, která je řadí na popřední místa pomyslného grindového žebříčku ATP.